Jdi na obsah Jdi na menu
 


Prorodinná tématika

Nová Koncepce rodinné politiky Kraje Vysočina

Nová Koncepce rodinné politiky Kraje Vysočina
Zastupitelstvo Kraje Vysočina na svém posledním jednání schválilo Koncepci rodinné politiky Kraje Vysočina pro období 2012 – 2016. Jde o zastřešující dokument, jehož obecným cílem je vytvořit na krajské úrovni prostředí příznivé rodině a podpořit systémový přístup k opatřením regionální rodinné politiky. „Hlavním cílem je v první řadě ukotvit rodinnou politiku jako jednu z plnohodnotných regionálních politik, která bude dále cíleně rozvíjena a její opatření posilována. Má napomáhat jak zvýšení účinnosti již realizovaných aktivit a opatření, tak realizaci dalších opatření uvedených v návrhové části tohoto dokumentu,“ říká radní Kraje Vysočina pro sociální oblast Petr Krčál.
 

 
 

Obsah schváleného materiálu o rozsahu 74 stran reaguje na proměňující se podobu společnosti, potažmo rodiny. Rodí se méně dětí, přičemž vícegenerační soužití je již na ústupu. Vedle toho přibývá dětí žijících jen s jedním z biologických rodičů. Přibývá i rodičů, kteří se na výchově svých dětí v důsledku rozchodu s bývalými partnery podílí v malé míře. V případě, že se lidé nemohou v životě opřít o vlastní rodinu, potřebují více pomoci ze strany státu, kraje nebo obce.

 

Koncepce Rodinné politiky Kraje Vysočina si neklade za cíl současné trendy zvrátit. Některé z nich ovšem může ovlivnit. Prostřednictvím tohoto materiálu je možné se rovněž připravit na jejich důsledky, které lze odvracet nebo zmírňovat. „Rodinná politika je nástrojem, který k tomuto účelu různé úrovně veřejné správy používají. Kraj Vysočina si je plně vědom významu rodiny jako základní jednotky společnosti a prostoru tvorby lidského kapitálu, na jejíž prosperitě závisí udržitelný rozvoj kraje. Podpora podmínek rodinného života v Kraji Vysočina je nedílnou součástí krajské politiky,“ doplňuje radní Krčál.

  

Tvorba koncepce byla podložena dlouhodobými výzkumy společností DEMA a SOCIOTRENDY, které zjišťovaly potřeby obyvatel kraje a také doporučily konkrétnější opatření, jež vedou k systémovým změnám a řeší skutečné potřeby. Sestavení finální podoby dokumentu trvalo více než rok. Vznikl však materiál, který se bude dotýkat života všech rodin v rámci Kraje Vysočina. „Všechna koncepční rozhodnutí kraje jsou vedena s tím záměrem, aby Vysočina byla a zůstala dobrým místem pro život. Jinak by existence kraje postrádala smysl,“ dodává radní Krčál.

 

 

Rubriky

Příspěvky

OCENĚNÍ DOBROVOLNICKÉ ČINNOSTI ČLENEK ČSŽ -AKTIVITY ZAMĚŘENÉ NA RODINY

17. 9. 2014

KRAJ PODPOŘÍ AKTIVITY ZAMĚŘENÉ NA RODINY

 

Rovnost mužů a žen ve všech rovinách života-celosvazová diskuse( rok 2007)

8. 8. 2011

 

V souvislosti se sjezdem ČSŽ v listopadu roku 2007 a jeho ústředním mottem „Den rovných příležitostí očima členek ČSŽ“ vykrystalizovala myšlenka oslovit s  dotazy členskou základnu a zjistit její názorový ohlas na tématiku rovných šancí mužů a žen.  Cílem tohoto záměru získat informace pro  další nasměrování činnosti ČSŽ v nových, často velmi radikálně změněných podmínkách - celospolečenských i vnitrosvazových.
 
Hlavním účelem této diskuse bylo identifikovat kladné i problematické stránky vyrovnávání šancí mužů a žen v celé řadě oblastí týkajících se pracovního, rodinného i osobního života a vytvořit tak podkladový materiál, který bude využíván při formování strategie činnosti ČSŽ v příštích pěti letech.
 
Tematika určená k diskusi byla rozdělena do okruhů - Partnerství a rodinné vztahy, Vzdělávání, Trh práce, Veřejná život a politika, Volný čas a vzdělávání, Senioři, stárnutí populace, Služby pro rodinu, Postavení rodiny ve společnosti, Propagace a medializace. U každého  bylo popisováno co je dobré, funguje a osvědčuje se, na straně druhé, co je problematické, nefunguje nebo schází.
 
Diskutující byly vyzvány :“ Nezdráhejte se otevřeně říci, co je v naší činnosti dobré, co by se mělo rozvíjet i nadále - a naopak - co se přežilo a vyžaduje nový pohled i hodnocení… Teď je ten pravý čas!“
Z metodického hlediska byl zvolen typ dotazníku, který je obvykle používán v tzv. kvalitativních typech průzkumů a který svým charakterem nabízel dostatečný prostor pro záznam diskuse nad zvoleným tématem. Umožnil vytipovat pozitivní a negativní aspekty jednotlivých rovin života, související s rovnými příležitostmi mužů a žen.
Záznamové rastry byly předávány členským základnám prostřednictvím krajských důvěrnic. Vyplněné archy měly dvojí charakter. Buď se jednalo o náhled jednotlivé členky nebo šlo o stručný záznam diskuse úzkého kolektivu příslušné základní organizace. Vyplněné rastry byly zasílány buď na ústředí ČSŽ, odkud byly poslány zpracovatelské agentuře, nebo agentuře přímo.
 
Celkem bylo obdrženo 246 vyplněných rastrů, obsahujících odpovědi ve spontánním vyjádření, tj. formulované vlastními slovy respondentek. Celkem bylo utříděno 6 096 odpovědí.
 


[1] Z technického hlediska a pro účely statistického zpracování a analýzy odpovědí vyplněný rastr = respondentka (bez ohledu na to, kolik osob přispělo svými názory).